S nadšením sleduji první zelené lístečky i barevné kvítečky, které se jakoby ostýchavě rozhlížejí po našem světě.
Irsku, kde žiji poslední roky, se přezdívá smaragdový ostrov, protože i v zimě zůstávají pastviny pokryty trochou trávy a i pár odolných keřů a stromů neztrácí svůj zelený kabátek ani během studených měsíců. Rozdíl mezi ročními obdobími tady není tak velký jako v Čechách, přesto to každý rok vnímám stejně – plna očekávání vyhlížím jaro….
Nevím, jestli se mnou budeš souhlasit, ale prostě jaro má pro mě zvláštní vůni. Pořekadlo: „…cítím to ve vzduchu…“ se pro mě každý rok stává skutečností. Hladová po slunečních paprscích nastavuji tvář a užívám si ten teplý dotek. Nejraději bych vzala pomyslný hřeben, vyčesala slunci jeho zlaté vlasy a všechny, které by mi na hřebenu zůstaly, bych si schovala hluboko ve svém srdci, aby mě hřály, i když mám někdy špatný den a za okny bičuje déšť.
Miluju jaro…. Ten pocit, kdy si sednu na naší zahrádce a začínám plánovat, co všechno by se dalo využít na moje čelenky, věnečky, koruny… Pohledem jako bych popostrkovala jednotlivé rostlinky a ptala se jich: „Dáte mi letos opět pár krásných barevných kvítků? Věnujete mi kousek sebe, abych z toho mohla vyrobit něco, co potěší i pár dalších lidí?“
Květy rané magnolie by byly úžasné pro nějakou krásnou vílu – například kombinace světle růžových květů a jarní zelené by mohla být nádherná.
Žluté narcisky by se mi líbily buď do jarního květinového věnečku, nebo si umím představit i velkou parádní korunu třeba pro Paní Jara, pro Vesnu, pro Paní Přírodu… Taková koruna by mohla být z přírodních materiálů, konstrukci bych vyrobila z mladých proutků, vložila do ní mech, březovou kůru, žluté narcisky a jasně modré trsy modřenců.
Vzadu v rohu zahrady vystrkuje první lístečky i můj oblíbený keř, který se tak za dva měsíce se obleče do záplavy nádherných maličkých bílých kvítků. Nikdy si nepamatuji, jak se tenhle parádník jmenuje, ale hrozně mě baví s jeho rozkvetlými větvičkami pracovat. Co s nimi asi vymyslím letos?
Mám ráda tyhle chvíle plánování na zahradě – Inspirace je tajemná dáma, která se občas nechá hodně prosit, ale když se na chvíli zastaví, stojí to opravdu za to. A často opravdu stačí se jen rozhlédnout okolo sebe.
Možná se stačí podívat z okna, vyjít do přírody, do lesa. Vnímat jaro všemi smysly, všímat si, co je pro toto období typické, co můžeme použít právě teď… A pak už jen zapojit fantazii a nechat se unést na jejích křídlech. Někdy to může být barevný motiv na sukni okolojdoucí dívky, který tě inspiruje, jindy pár květin v truhlíku, které tvoje sousedka pečlivě ošetřuje v okně. Občas se nápad ukrývá pod pestrou obálkou časopisu, který se na tebe směje z pultu trafiky, příště ho objevíš třeba při večerní procházce do polí.
Že je to rada až příliš jednoduchá a že jsi ji už slyšela mnohokrát? Ano, ty věci, které nejlépe fungují, bývají občas právě ty nejjednoduší… A z vlastní zkušenosti vím, že zrovna tuhle radu opravdu stojí za to zkoušet a zkoušet stále dokola. Občas se mi tak podařilo objevit ty nejlepší nápady – ve chvíli, kdy jsem na sebe netlačila, jen se tak rozhlížela okolo sebe otevřená všem podnětům. Je krásné pozorovat život kolem sebe a radovat se z něj.
Pokud tě zajímá, co jsem na svojí zahrádce objevila za poklady a co jsem z nich nakonec opravdu vytvořila, budu moc ráda, když budeš sledovat můj Instagram a Facebook, kde svoje kreativní pokusy budu dokumentovat.
Pokud by tě lákalo také si vytvořit něco kreativního, možná by se ti hodila občas nějaká ta rada nebo tip z praxe. Plno takových jsem sepsala do článků na tomto blogu, aby jsi je měla kdykoliv po ruce. Mrknout můžeš například na článek „Jak správně ošetřit řezané květiny“ nebo si přečíst tipy, „Jak správně používat sprej“.